Toto video je poselství. Boj o křesťanské relikvie, nebo o srdce a duši Západu? Patří Kristova trnová koruna republice? Konec nebo nový začátek? Kdo přenese víru přes hořící propast?
Je to zprávu, že i v dnešní sekularizované, respektive ateistické Francii je možné natočit video se silným poselstvím a ptá se, jaký svět nás bude obklopovat (bude-li vůbec jaký), až (pokud) se brány nejslavnější katedrály za dva roky otevřou.
Toto video je pozoruhodné dílo. Je skoro těžké uvěřit, že vzniklo v dnešní ateistické Francii. Na první pohled je toto video natočeno na způsob klasických katastrofických filmů - s tím rozdílem, že místo hořícího mrakodrapu v Los Angeles, potápějících se Poseidonů, Britanniců či Titaniců, či výbuchů sopek, sledujeme příběh požáru nejslavnější katedrály Západu.
Toto video vědomě převzalo vzorce katastrofických filmů, ale naplnilo je úplně jiným obsahem a poselstvím. Je to v první řadě tradičně katolický film, jehož "zpráva o světě" je mimořádně nemódní. Nepochybně se v recenzích brzy začne začne objevovat známá nálepka „reakcionářský“.
Co je v sázce v hrdinském boji pařížských hasičů? Po vypuknutí požáru byla katedrála rychle a úspěšně evakuována. „Posíláme lidi do plamenů, aby zachraňovali jiné lidi,“ říká velitel hasičů, „ne aby zachraňovali kameny. Notre-Dame, ať je stavba jakkoli velkolepá a důležitá, lze obnovit; ztracené lidské životy vrátit nelze." Až heslem číslo dvě je „zachránit umělecká díla“ - v klenbách a vitrínách katedrály se těch nejvzácnějších nachází více než 1300.
Implicitní příkaz zní: Zachraňujte, dokud můžete, dokud to plameny dovolí, dokud se ohnivá bouře nerozšíří ze střechy na zbytek budovy, dokud se nezhroutí stěny (moc k tomu nechybělo). Všechny tyto požadavky jsou logické a správné.
Jenže katedrála ukrývá něco víc: nejsvětější relikvie křesťanství - včetně Kristovy trnové koruny. Boj o záchranu relikvií se tak stává hlavním tématem, trnová koruna hlavní postavou, snaha o její záchranu vrcholem tohoto videa (dokonce dvěma vrcholy). Takže už ne katedrála jako "kulturní památka", ale jako symbol. Hoří srdce Francie. Duše Francie. Duše západního křesťanství.
Jeden z recenzentů v britském Guardianu se vyjádřil, že protagonisty filmu ani nenapadlo, že riskují své životy pro záchranu něčeho, co je prý "s největší pravděpodobností" středověký podvrh. Slova, která jsou pro ateistu z levicového tisku dnes už skoro povinná, jimž se ale každý katolík může jen trpce a chápavě usmát.
Srdce víry, duše Francie – je duše rozpolcená. V tomto videu je vrcholná scéna, kdy se jedna z pracovnic muzea snaží hasičovi vysvětlit, co má vlastně zachránit. Vysvětluje mu: „ Kaple, apsida, relikviář. Dívá se na ni, jako by mluvila čínsky. Je zřejmé, že se právě setkala s typickým představitelem ateistické Francie. Žena tedy zkouší jiný přístup: „Taková skleněná vitrína." Hasič konečně pochopí, ale hned se ptá: „ A jak vypadá ta trnová koruna?“
